Kyselina listová – folát

Kyselina listová se označuje též jako vitamin B9, folát či folacin. Zahrnuje skupinu sloučenin: kyselina listová (obsahuje pterin, kyselinu p–aminobenzoovou a glutamovou) a foláty. Spolu s vitaminem B12 je nezbytná pro tvorbu nukleových kyselin a tím i pro syntézu DNA, účastní se přenosu jednouhlíkových radikálů a ve všech procesech buněčného dělení, je proto důležitá ve tkáních s vysokou mitotickou aktivitou.
Resorbuje se v proximálních částech tenkého střeva. Při nadbytku se vylučuje do moči.

Zdroj

Játra, kvasnice, listová zelenina, ale i celozrnné obiloviny, maso, mléko, vejce a luštěniny.
Doporučená denní dávka pro dospělé: 400 μg[1]. V těhotenství se doporučuje 600 μg jako prevence kongenitálních malformací (zejména rozštěpů neurální trubice).
Deficit vitaminu B9 se objevuje při nedostatečném přívodu, vstřebávání nebo při zvýšené potřebě v těhotenství. Vzniká megaloblastová anémie, která je charakterizována přítomností abnormálních prekurzorů červených krvinek v kostní dřeni. Ve srovnání s normálními erytrocyty mají erytrocyty vznikající z těchto abnormálních prekurzorů odlišný tvar, větší velikost, nižší životaschopnost a omezenou schopnost transportovat kyslík.
Spolu s nedostatkem železa je její nedostatek významnou příčinou anémií v rozvojových zemích. Nedostatek v těhotenství je příčinou rozštěpu neurální trubice u plodu.

Laboratorní hodnocení: v séru hladina folátu, celkového homocysteinu (zvyšuje se při nedostatku, též při nedostatku vitaminu B12).

Nadbytek

Vysoký příjem kyseliny listové může maskovat nedostatek vitaminu B12, proto je jako horní hranice denního příjmu doporučováno maximálně 1000 μg/den.

Interakce

Cytostatikum metotrexát je strukturním analogem kyseliny listové, který působí jako její antimetabolit (inhibuje dihydrofolátreduktázu).

Zdroj citace: www.wikiskripta.eu/w/Kyselina_listová